Byla jsi spokojená se svým výkonem?
R: Ani moc ne, myslím si, že jsem schopná zahrát to líp a některé věci se mi tam nepovedly tak, jak jsem chtěla.
Samozřejmě to pro tebe musel být velký stres, měla jsi nějakou taktiku, jak ho zahnat?
R: Vůbec ne, jen jsem se na to snažila moc nemyslet.
Jaké pocity u tebe převládaly před tvým výkonem?
R: Hodně stres, měla jsem z toho docela strach a hlavně jsem to chtěla mít rychle za sebou, ale dostala jsem se do pohody, až když jsem hrála asi poslední půlminutu a řekla jsem si, že už tam není co zkazit.
Také by mě zajímalo, když ses umístila na všech soutěžích tak výborně, jestli by ses do budoucna, v dospělosti, chtěla věnovat klávesám profesionálně?
R: No, to asi ne, chtěla bych vlastní zaměstnání, kterému se budu věnovat a hraní na keyboard spíš jenom jako koníček… Ale kdo ví, jak to se mnou nakonec dopadne.
Jaký styl hudby hraješ na klávesy a taky mi prozraď svůj program na soutěži?
R: Takový „mišmaš“ - mám třeba různé klasické věci, udělané rockovým způsobem, pak mě baví jazz a nějaké to funky. Na soutěži jsem hrála La Campanellu, kterou napsal Ferenc Liszt, special aranž Vltavy od Bedřicha Smetany a Sira Duka od Stevieho Wondera.
Jak dlouho hraješ na keyboad?
R: Asi pět let… ne, blbost šest (smích).
V kolika hraješ kapelách?
R: Hraji ve dvou kapelách - v Amfitee, kde hraji na keyboard a zpívám, a v Safari, kde zpívám a něco hraji na klávesy.
Na kolika soutěžích už jsi hrála a jak to dopadlo?
R: Na svojí první soutěži jsem byla loni, také na Slovensku, to jsem se umístila v bronzovém pásmu. Moje další soutěž bylo letošní krajské kolo, které jsem vyhrála. No, a pak Slovensko tento rok.
Jaká byla reakce tvojí rodiny po příjezdu domů?
R: Měli hroznou radost a asi byli i pyšní. Stoprocentně nepočítali s tím, že se mi něco takového podaří...
Také by tu nemělo chybět poděkovaní. Komu bys chtěla tímto poděkovat?
R: Určitě bych moc chtěla poděkovat svému panu učiteli Radku Škeříkovi, který se na tom se mnou nejvíc nadřel a udělal mi k tomu všechny aranže. A taky svojí rodině, protože museli poslouchat to moje cvičení a dříve mě postrčili k tomu, abych se alespoň trochu posunula dál…
Taky nám musíš povědět, jak to probíhalo v Brně a pověz nám všechny detaily!!
R: No, celou tu dobu co jsem se rozehrávala a čekala na začátek svoji kategorie, jsem byla relativně v klidu, ale posledních 5 minut před vystoupením… to bylo peklo J. Pak jsem tam přišla, nějak to odehrála, trošku si sama na sebe zanadávala ;) a pak už jsem si jenom říkala, že bych se bez toho hodinuapuldlouhýho skluzu kliďánko obešla. Jo a ten závěr, ten byl… překvapujicí :D.
Rozhovor by Johanka.