Jedná se o mimořádný úspěch ZUŠ, protože na hudební akademii se běžně dostávají absolventi konzervatoří. Daniel Knut Pernet byl žákem Ondřeje Muchy ve hře na varhany, nyní chodí na fagot k Tomáši Muchovi.
Našemu úspěšnému žákovi jsme položili několik otázek:
1. Co Tě k varhanám přivedlo?
Varhany jako hudební nástroj mě vždycky zajímaly. Kamarád mých rodičů, Ondřej Vávra (který nyní také učí na Střezině) mě rok před tím, než jsem začal hrát u Ondřeje Muchy na Střezině, zasvětil do základů fungování varhan a hry na ně. Ale samozřejmě - čím větší hudební nástroj, tím víc mě láká.
2. Má Tvoje rodina nějakou hudební tradici?
Hudebně založení jsou moji rodiče, prarodiče a dále, kdybych měl vyjmenovat všechny hudební nástroje, na který kdo z mé rodiny hrával, bylo by jich alespoň osm; přes klavír, housle a lesní roh až třeba k violoncellu. Takže se dá říci, že naše rodina má hudební tradici. Jeden můj vzdálený praprastrýc byl dokonce Antonín Dvořák!
3) Kam chodíš cvičit, můžeš cvičit i doma (a na co)?
Dříve jsem chodíval cvičit do Husova sboru v Novém Bydžově, to již teď ale bohužel nestíhám, proto cvičím doma, mám v pokoji elektrofonické varhany - a ty se ovládají stejně, jako ty píšťalové.
4) Jaké jsi odehrál hudební soutěže a s jakými výsledky?
Pokud jde o varhany, soutěžil jsem dvakrát. Poprvé to bylo v roce 2010 na celostátní soutěži Organum regium v Pardubicích v nižší kategorii, kde jsem získal třetí místo. Podruhé jsem soutěžil na téže soutěži vloni, ovšem ve vyšší kategorii, tam jsem získal první místo. Pokud jde o soutěže na fagot, soutěžil jsem jednou, a to v loňském roce, získal jsem první místo v kraji.
5) Co plánuješ do budoucna (myšleno v hudebním životě)?
V budoucnu bych se rád věnoval hlavně sólové hře na varhany (mým snem je naučit se nazpaměť celé Bachovo varhanní dílo), ale také na klavír a fagot. Ovšem uvidíme, jak to dopadne, v hudební sféře moc peněz není.
6) Jak se s varhanami pojí studium fagotu, na který chodíš k Tomáši Muchovi?
Neviděl bych nějakou velkou spojitost mezi svým studiem fagotu a varhan. Oba nástroje se mi prostě líbily. Ovšem spojit se to dá - o letních prázdninách dělávám se svou sestřenicí Hanou Prostredníkovou koncert v novobydžovském Husově sboru - a jednu, dvě skladby hraje ona na varhany a já k tomu na fagot.
7) Máš ještě nějaké jiné aktivity? (slyšel jsem, že se prý dost podílíš na organizaci hudebního života v Novém Bydžově)
No, neřekl bych zrovna na organizaci, ale párkrát do roka v Bydžově (nejčastěji s novobydžovskou ZUŠ, kam chodím na klavír) vystupuji. Jinak je moje největší mimozušková aktivita asi hledání předků - genealogie - a to i na zakázku.
8) Jak probíhaly příjímací zkoušky a co po Tobě požadovali?
Přijímací zkoušky trvaly dva dny. Uchazeči o studium jsme byli tři. První den se hrálo (nejdříve na varhany, pak na klavír), každý uchazeč hrál asi 45 minut. Porota (složená z našich budoucích pedagogů) po skončení nic neřekla, výsledek jsme si měli přečíst na nástěnce. Horší na psychiku byl asi druhý den - teoretická zkouška. Tu skládali ti, kteří postoupili z prvního dne (z varhan jsme byli dva). Každý měl prokázat vědomosti z šesti oblastí hudební teorie - z dějin hudby, harmonie, kontrapunktu, hudebních forem, hudebních nástrojů a z intonace. Zkouška mi přišla dost těžká - přeci jen na konzervatoři (odkud byla naprostá většina uchazečů) se všechny tyhle věci učí, my ostatní jsme se museli naučit vše sami, a to v docela krátké době. Byla to taková maturita.
9) Máš oblíbené skladatele a skladby?
Můj nejoblíbenější skladatel je bezpochyby Johann Sebastian Bach. A co se týče nejoblíbenější skladby - těžko říct, každá má něco svoje. Ale na poslech mám asi nejraději jeho Toccatu E dur.
10) Je něco, co se Ti naopak hraje mimořádně blbě? (poznámka Radka Škeříka)
Mimořádně blbě se mi hraje vše, co hraji prvně. Ale to většinou opadne. Jediné, co asi odolává, jsou některé pasáže z Mota ostinata od Petra Ebena.
Děkuji za rozhovor.